
Můj strýc Mirek dělá na policii a právě on jednoho dne našel straceného zlatého labradora a tak ho napadlo, než ho dát do útulku, že by ho nabídl nám a my s tím samozřejmě souhlasili (kdo by nechtěl pomoct psímu miláčkovi, no ne?). Všichni jsme si říkali, labrador hodný atd...! No a tak nám ho strýc Mirek přivezl domů. Jen co otevřel kapotu od kufru auta, vybafl na nás krásný zlatý labrador. Na první pohled se nám zdál, jako hodný miláček a další člen naší rodiny a dali jsme mu jméno Ben. Asi tak čtvrt roku tu byl, choval se jako každý jiný správný labrador. Jenže měl jednu věc, která nám pořád vrtala hlavou jeho "oči", byly průzračné, lesklé, jako mají vlci nebo Husky. A nakonec jsme zjistili druhou strašlivou věc! Byl to tulák pes, který nevydrží na jednom místě, pořád nám utíkal a utíkal a ještě pokazil Rona :-( Jednou to zašlo tak daleko, že Ron a Ben skončili v útulku, protože se kvůli Benovi zaběhli :// Ale dopadlo to naštětstí dobře, protože jsme rozvěsili takový ty papírky, že se stratili psi. No a oni nám zavolali, tak sáma radost, že se našli. Chvíli to přestalo, ale zas utíkal jen Ben. Prostě utekl a už se k nám nikdy nevrátil. Jsou to už 3 roky zpět.
Samozřejmě jsem brečela a už jsem byla zvyklá na 2 psy a tak taťka jednoho dne přijel z práce domů a přivezl mi dáreček v obrovské krabici :-) A já ho otevřela( ale vůbec jsem netušila, že je to šťeňátko) a ono na mě vykouklo, nádherné ,milounké, roztomilé bílé šťeňátko labradora...! No já jsem nevěděla co mám na to říct! On byl tak roztomilej, taková malá bílá kulička. A dala jsem mu jméno Denny. Od roku 2008 až do teď Denny u nás žije se svými nevlastními bratry a žije si krásný psí život :-). (v roce 2008 Ernie u nás ještě nebydlel, ale tohle je už zase trošku jinačí příběh :D)