Minulost Dennyho navazuje na tu Ronovu, ale my se malilinko vrátíme do starší doby téměř do nějakého měsíce léto 2008.Můj strýc Mirek dělá na policii a právě on jednoho dne našel straceného zlatého labradora a tak ho napadlo, než ho dát do útulku, že by ho nabídl nám a my s tím samozřejmě souhlasili (kdo by nechtěl pomoct psímu miláčkovi, no ne?). Všichni jsme si říkali, labrador hodný atd...! No a tak nám ho strýc Mirek přivezl domů. Jen co otevřel kapotu od kufru auta, vybafl na nás krásný zlatý labrador. Na první pohled se nám zdál, jako hodný miláček a další člen naší rodiny a dali jsme mu jméno Ben. Asi tak čtvrt roku tu byl, choval se jako každý jiný správný labrador. Jenže měl jednu věc, která nám pořád vrtala hlavou jeho "oči", byly průzračné, lesklé, jako mají vlci nebo Husky. A nakonec jsme zjistili druhou strašlivou věc! Byl to tulák pes, který nevydrží na jednom místě, pořád nám utíkal a utíkal a ještě pokazil Rona :-( Jednou to zašlo tak daleko, že Ron a Ben skončili v útulku, protože se kvůli Benovi zaběhli :// Ale dopadlo to naštětstí dobře, protože jsme rozvěsili takový ty papírky, že se stratili psi. No a oni nám zavolali, tak sáma radost, že se našli. Chvíli to přestalo, ale zas utíkal jen Ben. Prostě utekl a už se k nám nikdy nevrátil. Jsou to už 3 roky zpět.
Samozřejmě jsem brečela a už jsem byla zvyklá na 2 psy a tak taťka jednoho dne přijel z práce domů a přivezl mi dáreček v obrovské krabici :-) A já ho otevřela( ale vůbec jsem netušila, že je to šťeňátko) a ono na mě vykouklo, nádherné ,milounké, roztomilé bílé šťeňátko labradora...! No já jsem nevěděla co mám na to říct! On byl tak roztomilej, taková malá bílá kulička. A dala jsem mu jméno Denny. Od roku 2008 až do teď Denny u nás žije se svými nevlastními bratry a žije si krásný psí život :-). (v roce 2008 Ernie u nás ještě nebydlel, ale tohle je už zase trošku jinačí příběh :D)
Od roku 1997 až po rok 2004 jsem byla nějšťastnějším dítětem na světě. Měla jsem Dobrmana, jménem Dan asi si všichni říkáte bojové zlé plemeno, ale nebylo to tak, byl moc hodný a strašlivě dobrácký pes, milovala jsem ho a on mě..! Ale jednou se to stát muselo, kdy nás navždy v roce 2004 opustil. Když už tu mezi náma nebyl, strašně moc a moc jsem se trápila. Rodiče se na mě nemohli dívat a tak mě jednou v roce 2005 někam vzali a já vůbec netušila o co se jedná a kam jedu a proč. Oni mně to nechtěli říct. Až jsme tam dojeli, jedna paní co prodávala ty černé a hnědé šťěňátka labradorů otevřela bránu (já jsem nevěděla, že tam chovají malá štěňátka) a najednou ke mně přiběhlo plno hnědých a černých labradorů a já tam uviděla černé, klidné šťeňátko a já si ho hned zamilovala. Tak mamka mi řekla:,,toho chceš!" a já řekla,, ano". Sedla jsem si do auta a ta paní dala to černé šťeňátko do velké bedýnky vedlě mně. Ale já jsem samozřejmě nedala a vzala si ho na klín a celou cestu co jsme jeli dom, mi ležel na klíně a dokonce tam i usnul. A dali jsme mu jméno Ron. Od roku 2005 až do teď je Ron nejoblíbenějším členem naší celé rodiny klídný, poslušný, hodný a dobrácký pes a už je i tatínkem :-). Jenže v roce 2008 se stala neobvyklá událost, ale toto už je trochu jiný příběh. (Přišel nový psí člen rodiny, ale Denny to ještě nebyl i když taky přišel v roce 2008 :-)
Ahojky tak mám po dlouhé době zase nový lay o5 s Dennym tento lay mi připadá takovej letní takže tu bude pěkně dlou jako tam ten předchozí asi tak měsíc a půl :D No já nevím jsem z něj nadšená je strašně nádhernej a Denny na něm vypadá strašně krásně jak z časopisu no nemyslíte?
